DDŠ, ZŠ a ŠJ Vrchlabí

Náš výlet začíná ve městě nazývaném Vrchlabí, kde jsme v dětském domově se školou. Ráno jsme vstali a šla si pro nás paní etopedka a paní vychovatelka, poté jsme přichystali auto, do kterého jsme nasedli a cesta mohla začít. Poslouchali jsme písničky, povídali si a pořádně se nasmáli. Jeli jsme autem cca hodinku a třičtvrtě, když už konečně jsme dojeli do Prahy, tak jsme zaparkovali u metra, jmenovalo se to tam Praha Černý most. Vystoupili jsme z auta a vytáhli jsme si svačinku, najedli jsme se a cesta začala. Šli jsme na metro a jeli jsme do divadla, kde se mělo odehrát představení jménem Cirk La Putyka. Dojeli jsme na místo a šli jsme hledat divadlo, jak jsme ho našli tak jsme se napili, najedli a putovali jsme dovnitř. Vevnitř nás krásně přivítali a představení mohlo začít. Bylo tam toho spoustu, už na první pohled jsme si mohli všimnout, že akrobaté v tom byli velmi zkušeni a jen tak něčeho se nebáli, bylo to moc pěkné. Za mě osobně jsem si to moc užila. Poté co představení skončilo, jsme se znovu najedli, napili a vyrazily jsme na cestu Prahou. Šli jsme na Václavské náměstí, šli jsme okolo řeky Vltavy, na které se lidé učili na surfu, bylo to zajímavé pozorovat. Všichni pohromadě jsme došli na Václavské náměstí, kde nás paní vychovatelka a paní etopedka pozvali na zmrzlinu do McDonald´s. Já si dala karamelovou a musím říct, že mi moc chutnala. Pak následovala naše vycházka, zatímco paní vychovatelka a paní etopedka šly na bagetu, my jsme si prošli Václavské náměstí, pokecali jsme si, zasmáli jsme se všichni spolu. Bylo to super, měli jsme čas si prohlédnou Prahu, protože někteří z nás tam ještě nebyli. Všichni jsme dorazili na sraz, kde jsme měli být a pokračovali jsme v prohlídce. Šli jsme okolo Orloje, který já osobně jsem si strašně chtěla prohlédnout a moc se mi líbil. Procházka ale nekončila, šli jsme ještě do obchodního centra nazývané Paladium, kde jsme si odskočili na záchod a mohli jsme pokračovat na metro, kterým jsme se dostali zpátky k autu na Černý most. Na konci cesty jsme už všichni byli unaveni, tak jsme nasedli do auta a jeli jsme zpátky do Vrchlabí. Tam naše cesta končila. Za mě osobně jsme si to všichni moc užili, dojeli jsme všichni v pořádku do dětského domova, poděkovali jsme, a byli jsme rádi, že jsme si lehli a šli spát. Tak doufám že se vám moje vyprávěni líbilo a zase na počtenou.

Nela Fejglová (15 let)