DDŠ, ZŠ a ŠJ Vrchlabí

V prosinci tohoto roku jsme dostali od KRNAP nabídku, zda bychom se nestarali o ježka, kterému se nepodařilo zazimovat. Po zvážení jsme nabídku přijali. Dne 6. ledna přijel do naší školy p. Bílek z KRNAPU, který měl před předáním ježka připravenou besedu s videoprojekcí o životě ježka, jeho potřebách v přírodě i zajetí. Pak následovalo poučení, jak se máme o ježka starat – čištění, potrava, vážení. Ježek byla vlastně paní ježková a vyhlásili jsme soutěž o nejhezčí jméno. Po dvou dnech bylo zvoleno jméno Julie. Určili jsme též po týdnu služby dětí v péči o ježka. Nakonec se ustálily 3 dvojice, které péči plní zodpovědně.

A co říci o Julii? Je mlsná a vybíravá, nejraději má kuřecí kapsičky pro koťata, vařené vajíčko a rozinky. Bydlí v úložném prostoru staré postele, má ráda svůj pelíšek z krabice, který si pravidelně vystýlá novinami. Asi tak 2-3 x týdně ji necháme proběhnout po třídě nebo na hlavní chodbě školy. Někdy se jí nechce, jindy je až moc čilá. Zatím moc nepřibyla, ale ani nezhubla. Občas pomůže v těžké situaci některému z dětí, které nejsou v pohodě, a tak se jdou s Julií pomazlit. Možná se divíte slovíčku „pomazlit“ – opravdu to jde. Vůbec nepíchá, protože když jí hladíme, krásně sklopí bodlinky a užívá si to. Ale pozor, ne každému to dovolí, i v tomto vybíravá, koho si k sobě připustí. Na někoho z dětí dokonce prská nebo se ihned stočí do klubíčka.

Pomalu se blíží jaro a oteplení a tím i rozloučení s Julií, kterou pak společně vypustíme do přírody, ale o tom až v dalším příspěvku.

                                                                   Alena Kalinová, učitelka